Vyhledávání


Kontakt

Webmaster

E-mail: lkadlec@email.cz

Baskytara Hofner Ignition Cavern Edition

Dojmy z používání baskytary

Na stará třiatřicetileté kolena se ze mě, původně klávesáka a doprovodného kytaristy, stal v naší revivalové kapele baskytarista. No což, v životě se stávaj i horší věci a nemá cenu mudrovat nebo se hned věšet. Můj hudební život se tedy nyní zúžil z bohatých akordů a občasných divokých sól na několikatónové variace hrané na první a třetí dobu  J (né, tak zlý to zas není).  Hrajeme muziku 60. let a hlavně Beatles a tak bylo jasný, jakou basu si chci pořídit – slavnou „hofnerku“, kterou proslavil Sir Paul McCartney a která vzhledem i zvukem k týhle muzice prostě patří. Doteď jsem měl kopii týhle basy (Harley Benton beatbass), kterou jsem měl spíš jen na domácí blbnutí a učení se, ale teď dozrál čas na originál a rozhodl jsem se pro základní řadu hofnerek – sérii Ignition, která se dá sehnat od cca 7 tisíc kč. 

Pod sérií Ignition jsou nabízeny nyní dvě varianty – jedna klasická a druhá „cavern edice. Jedinej rozdíl je v umístění snímačů na baskytaře – Cavern edice má oba snímače blíže ke krku (obdobně jako to měl McCartney v letech 1961-1963). Rozdíl je tedy i ve zvuku, který je na „kobylkovém“ snímáči daleko více hutnější, basovější a méně konkrétní.

Baskytaru jsem koupil u thomanna a přišla přes UPS pocitvě zabalená do dvou krabic (z nichž jedna byla poměrně rozměrná a dost mi znesnadnila transport MHD).

Basu jsem doma nedočkavě rozbalil a hned vyzkoušel. Prvním překvapením bylo, jak je basa ve skutečnosti lehoučká – je asi ještě o ¼ lehčí než ta kopie od Harley Benton a skutečně ji na zavěšenou na krku skoro necejtíte – je to logický, protože tělo  týhle basy není z masivu, ale je duté, což přispívá k onomu kulatému basovému zvuku, který je u hofnerek typický.

Z továrny byly na base natažené roundwound (vynuté) struny, který jsem po vyzkoušení ihned převlíkl za hlazené „Pyramidy“ – zvlášť pro míň zkušený basáky, jako jsem já, hlazený struny výrazně ulehčí pohyb prstů a ruky po hmatníku a navíc hlazené struny samotné přispívají k vintage zvuku celého nástroje. A nesmím rovněž zapomenout na fakt, že basa má kratší menzuru oproti jiným (např. fender) basám.

Další  dojmy -  ošklivé černé plastové poťáky pro ovládání hlasitosti snímačů a stejně jako u originálních hofnerek, jsou ladící kolíčky z plastu, což obecně nemám rád…

Zvuk je opravdu dobrej a oproti harley benton basa víc „basuje“ a má celkově mohutnější a kulatější zvuk.

Na kytaře najdete krom dvou potenciometrů i tři ovládací přepínače – dva vypínače snímačů (bass a treble – tím označujou krkový a kobylkový snímač), přepínač „rhytm/solo“ (úroveň výstupu signálu – při rhytm je výstup utlumenýí)

Ladění bývá problém u většiny bas s kratší menzurou, nicméně Ignition ladí bez potíží.  Vadí mi ale akustická rezonance jednoho z „drátů“ u struníku basy (nepřenáší se naštěstí do zvuku basy, jen je slyšet když na basu hrajete „na sucho“), takže tohle budu muset vyřešit nějakou fixací onoho drátu, aby to zkrátka nedrnčelo.

Na basu jsem si opatřil stylový kožený popruh a rovnou si k ní objednal i nahrádní „originální“ poťáky (http://www.thomann.de/cz/hoefner_potiknopf_h90915.htm) takže jsem nahradil ty černý ošklivý a basa najednou vypadá o dost lépe :)

Dojmy z koncertů – hraju většinou do linky přes basový multiefekt, kde využívám simulaci fender bassman zesilovače + kompresor a  zvuk, po lehké korekci EQ (basa totiž přímo ze snímače basuje na vkus zvukařů až příliš) je zvuk dobrej a basa se bez problémů hutným „spodkem“ prosadí v mixu i oproti hlasitějším kytarám či bicím.