Vyhledávání


Kontakt

Webmaster

E-mail: lkadlec@email.cz

nahrávání do PC aneb Domácí studio

  (celý a aktualizovaný článek je součástí tohoto PDF s obsahem celého tohoto webu)

  V dnešní době, s rozvojem digitální a výpočetní techniky, již není příliš nákladné pořídit si doma malé nahrávací studio a začít nahrávat muziku, mluvené slovo a další zvukové záznamy.  Nejdostupnější varianta domácího studia  se nabízí  v podobě osobního počítače - PC  (personal computer). Pokud vlastníte alespoň průměrně výkonný počítač, máte dobré předpoklady pro  vytvoření domácího studia.

  

POČÍTAČ

Pro vícestopé nahrávání na PC v některém z moderních programů (typu Cubase, Audacity, Cakewalk.) doporučuji minimálně procesor s taktovací frekvencí 2Ghz, alespoň 2GB RAM, CD/DVD vypalovačku a rychlý harddisk (ideálně 7200ot/s). Co se týká disků, je výhodnější mít disky dva – jeden na systém a instalované programy a druhý čistě na data, kam budete nahrávat. Tím minimalizujete potíže s výkonem některých disků. Práci ve vícestopých nahrávacích programech výrazně usnadní větší LCD displej.

V dnešní době lze na nahrávání bez větších potíží využít i laptopy, tedy přenosné počítače, jejichž výkon dnes již dostačuje pro potřeby základního domácího nahrávání.
Co se týká samotného operačního systému, na muziku se nyní nejčastěji používají systémy MAC OS a Windows (XP a vyšší). Pod systémem Linux sice též lze pomocí některých programů nahrávat muziku, ale podpora výrobců hudebních programů i výrobců zvukových karet je v Linuxu výrazně nižší než ve Windows nebo v MAC OS, takže spíše doporučuji, na vážnější práci s domácím nahráváním, použít jeden z těchto dvou systémů.
Počítač určený pro nahrávání by měl být v prvé řadě stabilní, při nahrávání by neměly běžet na pozadí systému jiné náročné aplikace, často se též doporučuje při nahrávání odpojit PC od internetu. Rovněž deaktivujte automatické aktualizace operačního systému, neboť ty se dle mých zkušeností vždy spustí v nejméně vhodný čas

 

ZVUKOVÁ KARTA / AUDIO ROZHRANÍ

Velmi důležitou součástí Vašeho budoucího domácího studia je zvuková karta, přes kterou budete muziku nahrávat. Drtivá většina dnes prodávaných počítačů obsahuje pouze tzv. on-board (vestavěnou) zvukovou kartu (např. Realtek), kterou pro vážnější práci s nahráváním nedoporučuji používat. Kvalitní zvukové karty totiž nabízí především kvalitní převodníky z analogového na digitální signál (D/A, A/D převodníky), mají velký odstup užitečného signálu od šumu, kvalitní mikrofonní předzesilovač a rovněž nabízí stabilní ovladače s podporou technologie ASIO, která je předpokladem pro dobrou funkčnost zvukové karty ve vícestopém nahrávacím programu.
Jaký typ zvukové karty si vybrat? Zde záleží na tom, jaké máte úmysly s nahráváním, kolik peněz chcete do karty investovat a též záleží i na vybavení Vašeho PC. Dříve byly dost běžné profesionální vícestopé zvukové karty, které se montovaly přímo do PC do PCI slotů. I s nimi se dnes ještě občas můžete setkat, nejčastěji ale na trhu uvidíte USB a Firewire zvukové karty, které bych pro domácí nahrávání nyní doporučil.

Nejprve je třeba se rozhodnout, kolik stop současně máte v plánu při nahrávání využít? Pokud opravdu budete nahrávat jen doma vlastní demáče, zcela jistě vystačíte s dvoustopými zvukovými kartami, které se převážně zapojují do USB. Jiné to ale je v případě, kdy pořizujete nahrávání do zkušebny a budete chtít např. nahrávat bicí sadu či demo celé kapely – v takovém případě už se vyplatí podívat se po vícestopých zvukových kartách – ideálně osmi- a vícestopých – ty jsou zas převážně kvůli rychlosti přenosu určeně pro Firewire rozhraní, které musí Váš PC podporovat (lze jej i dokoupit zvlášť, pokud počítač firewire rozhraní nemá) a jsou i výrazně dražší, než dvoustopé zvukovky.


Dále Vás asi bude zajímat, jaké vstupy a výstupy konkrétní zvuková karta nabízí – na domácí nahrávání je vhodné, aby zvuková karta nabízela minimálně 1 mikrofonní vstup (XLR konektor) s volitelným fantomovým napájením (to je nutné pro kondenzátorové mikrofony) a minimálně jeden linkový vstup. Některé karty přímo nabízí nástrojový vstup označený jako HI-Z, do kterého můžete rovnou připojit kytaru či baskytaru bez předzesilovače, což též může být výhodné. Užitečnou funkcí je zapínatelný i přímý monitoring signálu (direct monitoring) pro snadný odposlech kanálu při nahrávání.
Pokud budete chtít více pracovat s klávesovými nástroji, měla by zvuková karta obsahovat a podporovat MIDI vstup a výstup, který se často u levných karet nenachází.
Mezi nejznámější výrobce zvukových karet (tzv. audio rozhraní) pro domácí nahrávání jsou např. firmy M-AUDIO, Lexicon, Behringer,  E-MU aj. Co se týká konkrétních typů karet, mám pozitivní osobní zkušenost s levným modelem  M-AUDIO Fastrack mkII (cena cca 2000,-) a pokud hledáte spolehlivou zvukovou kartu pro jednoduché domácí nahrávání, neváhal bych Vám tento model doporučit.


Ilustrační obrázek – ukázka firewire zvukového rozhraní od firmy M-AUDIO


Důležitý je ASIO ovladač karty. U dražších či profesionálních karet je ovladač dodáván přímo u karty na přiloženém CD. U levných modelů je třeba vystačit si s univerzálním ASIO ovladačem ASIO4ALL, který je zdarma ke stažení na webu http://www.asio4all.com  .
Speciální variantou audio rozhraní jsou USB mixpulty či  USB mikrofony, které zapojujete přímo do PC a nepotřebujete k jejich používání žádnou speciální  kartu či rozhraní.  Uplatní se zejména u nenáročných uživatelů, kteří neplánují vícestopé nahrávání a spíše potřebují kvalitní mikrofon pro nahrávání jednoduchých demíček  či záznamů. Jedním z oblíbených typů USB mikrofonů je Behringer C01-U či obdobný typ od firmy Samson.  

 

REPRODUKTORY / MONITORY

Vyhoďte malé plastové repráčky u počítače a kupte si alespoň základní studiové monitory – dají se sehnat od 2 – 3 tisíc a pomohou Vám v tom, že při mixáži nahrávek nebudou Vaše skladby přebasované či špatně frekvenčně vyvážené.  Studiové monitory by měly mít na rozdíl od standardních reproduktorů co „nejrovnější“ frekvenční charakteristiku a neměly by tedy zvýrazňovat basy či výšky.

Monitory se vyrábí buďto aktivní (s vlastním napájením a trafem) či pasivní (musí se připojit k zesilovači)a většinou se nyní setkáte s tzv. nearfield monitory (monitory určené pro blízký poslech) a pro domácí použití v akusticky neupraveném prostředí jsou rozumnou volbou.

Dbejte na dobré umístění monitorů – měly by být ve stejné rovině, jako Vaše uši a jejich vzájemná vzdálenost by měla být taková, aby nebyly příliš blízko či daleko od sebe. Dá se říci, že ideálně by měla vzdálenost jednotlivých monitorů a Vás vytvářet rovnostranný trojúhelník. Pokud tedy sedíte metr a půl od monitorů, měla by jejich vzájemná vzdálenost býti podobná.

Monitory by se neměly umisťovat na větší plochu či desku stolu – od ní by se totiž jejich zvuk výrazně odrážel a způsoboval by fázové potíže při jejich poslechu. Rovněž je neumísťujte či nevěšte přímo na zeď, ale nechte za  nimi alespoň několik desítek centimetrů místa.
 Při poslechu přes  monitory se doporučuje poslouchat a mixovat muziku při hlasitosti cca 70 – 80 dB, kdy člověk nejlineárněji vnímá frekvenční spektrum zvuku.
 
I
lustrační obrázek: Studiové monitory

Kromě monitorů doporučuji mít po ruce i nějaká kvalitní uzavřená sluchátka (např. pro nahrávání zpěvů jako odposlech) a případně i referenční audio přehrávač (i obyčejnou věž), na které budete kontrolovat mix.
 
Co se týká konkrétního typu studiových monitorů, tak hodně lidí chválí monitory od Behringeru -  řadu 2030.  Na trhu je však celá řada podobných výrobků, takže je doporučuji někde v prodejně vyzkoušet…

 

MIKROFONY

Další základní prvek domácího studia – pokud budete chtít nahrávat hlas/vokál, elektrické či akustické kytary a jiné akustické nástroje, budete potřebovat mikrofon.  Více informací o mikrofonech naleznete v příslušné kapitole. Zde jen uvedu doporučení, že pokud budete chtít nahrávat spíše akustickou muziku a vokály, doporučil bych pořídit kondenzátorový mikrofon (Např. RODE NT1, Apex 415, MXL 67VG aj…), pokud spíše budete nahrát elektrickou kytaru a do toho zpěvy,  jděte do osvědčené klasiky Shure SM57, která dokáže kromě kytar i dobře snímat zpěv (použijte ale pop filtr). Vyvarujte se levných mikrofonů za pár stovek, které mají omezený frekvenční rozsah a které jsou často určeny jen pro komunikační programy typu Skype apod. 

K mikrofonu doporučuji pořídit i nějaký stabilní mikrofonní stojan s ramenem, který umožní mikrofon nasměrovat nejen k Vašim ústům při nahrávání zpěvu, ale i e kytarovému kombu či akustické kytaře.  

KABELY

Další nutná (a neoblíbená) součást studia -  mikrofonní a nástrojové kabely, propojovací kabely, redukce a další dráty, bez kterých se neobejdete.
Základem je mikrofonní kabel – ty se liší dle použitých konektorů  - buďto s konektory  XLR  nebo JACK 6.3mm.  

 

XLR samec a samice

 


Jack 6.3mm v asymetrickém provedení

Označení:
XLRf – „samice“ třípinového konektoru XLR
XLRm – „samec“ třípinového konektoru XLR
Jack 6.3mm – „samec“ konektoru typu Jack

Kabel XLRf-XLRm
Tento typ mikrofonního kabelu lze použít u všech mikrofonů (dynamické, páskové i kondenzátorové) a u kondenzátorových je nezbytný, neboť jsou přes něj tyto mikrofony běžně napájeny fantomovým napětím.

Kabel XLRf – Jack 6.3mm
Další častý typ mikrofonního kabelu, který se používá zejména u dynamických mikrofonů a standardně je nelze využít u těch kondenzátorových

Nástrojový kabel – typicky Jack 6.3mm – Jack 6.3mm
Zde se používají dva typy zapojení kabelů – symetrické a nesymetrické.

Nesymetrické zapojení je provedeno pomocí dvou vodičů – signálového vodiče a stínění – odolnost vůči ruchům z okolí je nižší než u symetricky zapojených kabelů a závisí hlavně na kvalitě samotného stínění.
Symetrické zapojení je naopak provedeno pomocí tři-žilového kabelu – jedna žíla je použita jako stínění a další dvě signálové žíly se označují jako „hot“ (ta vede signál a označuje se znaménkem +) a „cold“ (-). Rušení pak působí na obě „žíly“ stejně a v zesilovači, při převodu na nesymetrický signál, se u jedné ze žil obrátí fáze a ruchy se v obou vodičích vzájemně vyruší. Zůstane tak jen původní „užitečný“ signál.

Nástroje typu el. kytara, baskytara, se standardně připojují pomocí dvoužilových nesymetrických kabelů, audio zařízení a mikrofony se pak propojují tří žilovými symetrickými kabely. Zda je nástrojový kabel symetrický nebo ne poznáte jednoduše pohledem na konektor – jedna „čárka“ na jack konektoru značí nesymetrický kabel, dvě „čárky“ symetrický.

Další kabely a redukce:
To už záleží na tom, jaké zařízení a periferie budete používat – já často používám sluchátkovou redukci z malého jacku (3.5mm) na velký (6.5mm)  či krátké propojovací jack-jack kabely na efektové krabičky u kytary.

Obecně by měly být kabely kvalitní, dobře stíněné, dostatečně dlouhé (ale né zas zbytečně moc dlouhé), měly by mít kvalitně udělány konektory, aby se jen tak „nezlomily“ v konektoru a nemusí být zrovna pozlacené, jak se občas stává módou :)

Časté konektory:

 

SOFTWARE – NAHRÁVACÍ PROGRAMY

Řekněme, že již máte veškeré vybavení k nahrávání pořízeno, vše zapojeno a teď budete vlastně řešit, do jakého programu nahrávat? Jistě, asi by šlo udělat jednoduchou nahrávku do programu "záznam zvuku" (součást Win 9x-XP:)) ale asi tušíte, že to není to pravé ořechové. To, co Vy potřebujete, je vícestopý nahrávací program (DAW). Takových programů je více - některé jsou zdarma, jiné se kupují za velké peníze - při nahrávání se nejčastěji  setkáte s těmito produkty: Cubase LE či SX (nyní verze 5), Cakewalk Sonar, Pro Tools, Reaper, Samplitude, Audacity  či starý dobrý Cool edit  (více v kapitole o software)

Při nahrávání do PC se ještě často setkáte s pojmem "latence" - jedná se o časovou prodlevu v milisekundách mezi vstupním signálem (ze zvukové karty) a výstupem (reproduktory) - ideální latence je do 5ms, nahrávat se dá celkem dobře i při 10ms, větší latence už může být problém při monitorování nahrávaného zdroje či používání VST nástrojů a pluginů.  Nízkou latenci získáte kombinací výkonného počítače, kvalitní zvukové karty a hlavně kvalitního ASIO ovladače k této kartě.

Formát záznamu
Už máte tedy vyřešeno čím a přes co budete nahrávat a teď tedy zbývá rozhodnout se, do jakého formátu budete nahrávat? Na počítačích (a nejen na nich) se stal standardem pro záznam tzv WAVE formát - který obsahuje nekomprimovaný záznam nahrávky ve vámi zvoleném rozlišení a frekvenci.

CD audio má standard: stereo kanál  o frekvenci 44khz, rozlišení 16bitů  -  z toho vyplývá, že Vaše nahrávky byste měli pořizovat minimálně v této kvalitě, která pro běžné audio použití postačuje. Pokud vlastníte kvalitní zvukovou kartu či audio rozhraní , budete mít možnost využít rozlišení 24bitů (výhodou je mimo jiné i větší dynamický rozsah) a frekvenci až do 192khz - ve finále, pokud budete chtít vytvořit audio CD z Vaší nahrávky, ji budete ale muset opět převést do standardního CD audio formátu (tomuto procesu se říká Dithering) 

Datové formáty zvukových souborů

Zde se rozlišují dva hlavní formáty: komprimované a nekomprimované formáty. Standardem na PC s operačními systémy Windows je tzv . WAV soubor, který obsahuje nekomprimovaná data v kvalitě, v jaké byly nahrány, bez jakékoliv úpravy. Doporučuji tento formát využívat. Z nekomprimovaných formátů jsem občas viděl používat ještě např RAW formát (čistě "surová" hudební data).

U komprimovaných formátů je výběr větší:
- MP3 - nejznámější a nejpoužívanější audio formát současnosti - data jsou komprimována ztrátovou kompresí a výsledkem jsou malé objemy dat a nižší  kvalita zvuku - ta se  určuje hlavně dle tzv. bitrate mp3 soubory (doporučuji používat 192kbs a výše) . Do tohoto formátu doporučuji nahrávky ukládat  v případě, že je budete někomu chtít poslat např. emailem nebo dát  na webové stránky.
-WMA - defacto Microsoftí  odpověď na formát MP3
- FLAC - zde jsou data komprimována tzv. bezztrátovou kompresí a kvalita zvuku je tedy o dost vyšší než u MP3 a tím též i velikost souborů.
-RealAudio - dříve docela populární formát, dnes už ale není moc běžný...
a spousty dalších...

 

AKUSTIKA A NAHRÁVACÍ PROSTOR

Poslední a též docela důležitá část domácího studia, je samotné nahrávací prostředí. Často to nejspíše bude pokoj, sklep či místnost, která nebyla k nahrávání muziky předem určena či upravována. I tak ale můžeme trochu akustiku místnosti vylepšit – základem je minimalizovat zvukové odrazy od holých stěn a podlahy.  V tomto ohledu pomůže např. silnější koberec na zemi, u stěn zavěšené volně visící závěsy,  čalouněný nábytek (např. gauč) též pomáhá odrazy zvuku tlumit. Pokud si na nahrávání vyčleníte speciální místnost, můžete si dovolit lepší akustickou úpravu – např. molitanovými jehlany, basovými „pastmi“  v rozích místnosti apod.

Nahrávací místnost se v nahrávce projevuje zejména v případech, kdy zvuk snímáme mikrofonem, který je umístěn dále od zdroje zvuku. V případě horších akustických podmínek se tedy snažíme mikrofon umístit co nejblíže nahrávanému objektu a tím se vliv místnosti a zvukových odrazů minimalizuje (tzv. close miking)

Pokud k nahrávání využíváte počítač, je vhodné rovněž zkusit šetrně zatlumit jeho mechanické části – např. větráky, které mohou při nahrávání též přispět k nežádoucím ruchům.

 

OSTATNÍ

Další vybavení Vašeho domácího studia už závisí na tom, jaký styl muziky budete nahrávat, jaké nástroje používat a v neposlední řadě i kolik peněz chcete do studia investovat. Velmi častým doplňkem studia je MIDI klaviatura, různé hardwarové efekty a procesory, externí mixážní pult, samplery atd…


Modelové sestavy pro domácí nahrávání

Jelikož mi na mail často chodí dotazy, ať doporučím konkrétní sestavu pro domácí nahrávání, rozhodl jsem se několik modelových „sestav“ sestavit. Bohužel praktické zkušenosti mám jen s některými ze zmíněných zařízení a modelů, takže to neberte doslova jako doporučení, ale spíše jako jedny z možných variant. Ceny odpovídají stavu v prosinci 2011 na eshopu kytary.cz
Předpokladem pro všechny uvedené varianty je již vybavený a průměrně výkonný PC (viz začátek kapitoly), který do ceny sestav nezahrnuji. Úmyslně jsem nevybíral úplně nejlevnější možnosti, ale spíše modely, u kterých vím, že mají určitou kvalitu či „reputaci“.

Ultralevná „houmless“ varianta :)
Zvuková karta/Mikrofon: USB mikrofon SAMSON C01U (1940,-)
Mikrofonní stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: Studiová sluchátka ATH-M20 (1050,-)
další: homemade pop-filtr ze silonek :)
Cena: 3480,-
Možnosti využití: nahrávání mluveného slova, zpěvů do hotových základů skladeb, jednoduché „demáče“ nahrané systémem „stopu po stopě“

Levná varianta
Zvuková karta: M-AUDIO Fast Track MKII (2200,-)
Mikrofon: APEX 435 (1790,-)
Mikrofonní stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)
další: mikrofonní kabel ROCKCABLE XLR-XLR 5m (130,-),
nástrojový kabel (150,-), pop filtr (cca 500,- nebo „home made“)
Cena: 7800,-
Možnosti využití: Nahrávání kytar a akustických nástrojů, zpěvů a tvorba domácích „demonahrávek“.

Střední varianta
Zvuková karta: M-AUDIO Fast Track PRO (3990,-)
Mikrofon: RODE NT1-A (4690,-), Shure SM57 (2400,-)
Mikrofonní stojan: ROCKSTAND BY WARWICK 20700 (490,-)
Monitory: SAMSON Media One 5a (2990,-)
další: 2x mikrofonní kabel BESPECO 6M (2x 220,-), nástrojový kabel (cca 150,-) MIDI klaviatura: M-AUDIO Key Rig 49 (2000,-), Pop filtr (cca 500,- )
Cena: 17650,-
Možnosti využití: Vše výše uvedené + práci s klávesovými nástroji (MIDI), stereo snímání nástrojů aj.

Drahá varianta
Zvuková karta: M-AUDIO Fast Track ULTRA 8R (8990.-)
Mikrofon: AKG C4000 B (10790,-), 2x Shure SM57 (2x 2400,-), 2x kond. tužkový mikrofon AT 2031 (2x 3600,-)
Mikrofonní stojan: 2x BESPECO MSF10 (2x889,-)
Monitory: ALESIS M1 Active MK (7690,-)
další: 4x Mikrofonní kabel BESPECO 6M (4x 220,-) 2x nástrojový kabel….(cca 2x150,-) MIDI keyboard: WORLDE PANDA 61 (3990,-) Studiová sluchátka: ATH-M20 (1050,-), Pop Filtr (500,-)
Cena: cca 48000,-
Možnosti využití: vše výše uvedené + např. nahrávání dema kapely, kvalitní snímání bicí sady na 8 stop (to by ale chtělo víc mikrofonů), nahrávání více nástrojů (hudebníků) současně apod…

 

Pomohl-li Vám obsah webu či uvedeného PDF a chcete-li přispět  na jeho tvorbu, využijte toto tlačítko: