Mastering nahrávky

aktualizovaný a přehlednější článek najdete v mé PDF příručce s obsahem tohtoo webu (zdarma)

Jedná se o finální proces zpracování audio nahrávky či alba  a tomuto procesu je třeba věnovat dostatečnou pozornost a „neodfláknout“ jej – protože i vynikající nahrávku můžete špatným masteringem zcela zničit. A  jaké procesy se tedy pod tímto pojmem skrývají?

Jsou to zejména tyto:
- celková ekvalizace nahrávky
- úprava celkové hlasitosti nahrávky, normalizace, fade in/out
- dynamická úprava nahrávky (komprese, limitace..)
- aplikace dozvuku – „reverbu“ na celou nahrávku
-úprava stereo hloubky nahrávky
-aplikace analogové simulace – např. magnetofonové pásky (to se používá občas tam, kdy je potřeba trochu „oteplit“  či zabarvit digitální nahrávku)
-"vyrovnání" hlasitosti všech písniček na albu (aby např. některá nezněla výrazně potišejc než zbytek apod.).
- "dithering" aneb finální převod nahrávky např. z 24bitového do 16ti bitového rozlišení pro audio CD.

Vstupním materiálem pro budoucí mastering je smíchaná audio nahrávka, kde jsou již nastaveny poměry hlasitostí jednotlivých nástrojů a jejich rozložení ve stereo obrazu. Po té se na takovýto finální mix aplikuje mastering a některé z výše uvedených technik.

Největší vliv na výsledný zvuk má celková ekvalizace a dynamická úprava  nahrávky – v posledních letech se, zejména u tvrdších stylů (hard rock, metal atd), stalo módou výrazně „zahušťovat“ výsledný mix právě kompresorem a limiterem tak, aby hlasitost nahrávky mohla být co největší (tenhle „souboj“ o nejhlasitější nahrávku se  nazývá „loudnes war“ – viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/Loudness_war ). Výsledkem je dynamicky plochá nahrávka, ve které jsou většinou nástroje slité do jedné masy zvuku, bicí postrádají hloubku apod. Proto doporučuji nepřehánět to s kompresí dynamiky pří masteringu a nechat nahrávce prostor, aby mohla dýchat (a měla tzv „headroom“) .

Pokud tedy máte hotovu nahrávku a její mix, tak v ideálním případě je dobré nechat si mastering udělat v nějakém profi studiu, kde mají kvalitní technické vybavení i zkušenosti. Pokud si však chcete mastering provést sami ve svém domácím studiu, doporučuji si zejména pořídit kvalitní monitorovací reproduktory, dále  sluchátka a pak i referenční hi-fi soustavu (na to stačí obyčejná domácí „věž“). Mastering průběžně kontrolujte na  monitorech a sluchátkách a pokud si budete myslet, že jste u konce, pusťte si nahrávku i na  té referenční soustavě – nahrávka by totiž měla znít dobře i při nižší hlasitosti či na horších reprácích (to platí zejména pro rock/pop). Důležité je rovněž práci i původní nahrávky pravidelně ukládat na disk, abyste se v případě chyby mohli vrátit opět do výchozího bodu.  Osobně se mi pak též osvědčilo si pravidelně dávat pauzy  -  i uši se totiž unaví.

Pomohl-li Vám obsah webu či uvedeného PDF a chcete-li přispět  na jeho tvorbu, využijte toto tlačítko: